Dělení parfémů

Vůně, tak jak ji cítíme, není ještě žádným vodítkem, co se vlastně ve flakonu ukrývá. Vůně dělíme na celou řadu kategorií a subkategorií. Rozeznáváme parfémy, parfémové vody, toaletní vody, kolínské vody. Parfém je všeobecný termín pro označení směsi esenciálních olejů a dalších aromatických látek. Cílem je šířit určitou, osobitou vůni, a tím navozovat u lidí příjemné pocity, touhy, podtrhovat osobnost nositele.

Dělení parfémů

Parfémy se rozlišují podle poměru zastoupení parfémové kompozice, tedy podle intenzity vůně. Čím více procent vonných látek, tím je parfém kvalitnější, déle držící a samozřejmě dražší. Zbytek procent v kapaliny je dotvářen koncentrovaným lihem.
Ačkoli se obecně vůním a voňavkám říká parfémy, není to tak zcela přesné. Parfém je termín, který je vyhrazen pro nejintenzivnější vůně, které jsou dostupné.

Parfém: musí mít podíl vonných látek v rozmezí od 15 do 40 procent.

Eau de Parfum (EDP): česky parfémová voda by měla disponovat v průměru 15 % vonných esencí. V praxi toto složení kolísá v rozpětí 10 — 20 %.
Eau de Toillete (EDT): česky toaletní voda má podíl vonných látek od 7 do 12 %, v průměru 10%.
Eau de Cologne (EDC): česky kolínská voda disponuje 4 - 6 % vonných esencí. Obvykle jde o pánské vůně.
Splash Perfumes (EDS): má v průměru jedno procento vonných látek.

Dalšími užívanými koncentracemi  jsou:
Eau fraîche - koncentrací podobná eau de cologne (EDC) až eau de toilette (EDT)
Deodorant - velmi slabá koncentrace, u silnějších vůní nicméně stále voní velmi dobře
Extrême - toto označení obvykle evokuje zesílenou koncentraci
Légére - odlehčená verze

Výrobci parfémů

Na úvod je třeba říci, že výrobou vůní se dnes zabývá každý druhý, což značně komplikuje výběr a orientaci na vonném trhu. Ať už parfém pochází z kvalitního a tradičního parfumářského rodu, nebo si ho jen vymyslela holywoodská pseudo hvězdička, generelně platí, že parfémy, toaletní vody, parfémové vody, kolínské vody atd. obvykle nesou jméno výrobce. Právě jejich původ, kvalita, délka tradice a míra specializace na parfémovou oblast z nich činí buď exkluzivní perly nebo levné outsidery.
Drahé a exkluzivní parfémy se prodávají v parfumeriích a jejich cena se pohybuje v tisících, zatímco parfémy méně kvalitní a ceněné jsou k dostání i v drogeriích, jsou řádově oceněny ve stokorunách a stojí za nimi více či méně slavné solitérní hvězdy jako Celine Dion, Naomi Campbell nebo Jennifer Lopez.

Mezi nejznámější producenty první kategorie, exkluzivních parfémů, patří:

Chanel, Bvlgari, Hugo Boss, Cacharel, Ralph Lauren, Calvin Klein, Versace, Cartier, Givenchy, Clinique, Davidoff, Dolce & Gabbana, DKNY, Emanuel Ungaro, Escada, Estée Lauder, Giorgio Armani, Christian Lacroix, Gucci, Guerlain, Christian Dior, Hugo Boss, Jean Paul Gaultier, Lancome, Laura Biagiotti, Paco Rabanne, Chopard, Paloma Picasso, Sergio Tacchini, Sonia Rykiel, Thierry Mugler, Tommy Hilfiger, Vivienne Westwood a Yves Saint Lauren, Dunhill, Kenzo.

Toaletní vody přicházejí na trh pod jménem konkrétní osoby dané celebrity, např.:

Naomi Campbell, Celine Dion, Cindy Crawford, Elizabeth Taylor, Sarah Jessica Parker, Jean Patou, Lamborghini, Maria Sharapova, Michael Jordan, Pupa, Rochas, Salvador Dali, Stella McCartney, Wrangler, Diesel, Jennifer Lopez, Lacoste, Paris Hilton, Victoria´s Secret, Ferrari, Swiss Army.

Trvanlivost vůní a jak skladovat a používat parfém

Trvanlivost parfémů se různí. Různá je také měnnost versus neměnnost vůně. Jsou parfémy, které si drží stále svou vůni po několik hodin, zatímco jiné takzvaně vyčpívají a vůně se mění, slábne. Je to dané složkami, které parfém má. Některé komponenty totiž podléhají poměrně rychle zkáze a parfém se tak dokáže i během dvou hodin výrazně změnit. Další věc je, že některé parfémy mají tendenci se měnit s dobou uskladnění. Opět platí, že velice záleží na kvalitě parfému. Jsou parfémy, které při správném skladování vydrží i deset let.
Co je pro všechny parfémy při skladování společné je světlo, respektive tma. Lahvička s parfémem by neměla být uskladněna na světle, protože světlo je pro parfém nejzhoubnější. Jak denní světlo, tak umělé osvětlení parfém „nahlodává“. Je-li flakon vystaven dlouhodobějšímu působení světla mění se zpravidla jeho barva, tekutina tmavne. Následně se kolem uzávěru vytváření pryskyřičné sedimenty, to znamená, že jako první podléhají zkáze  svrchní tóny. Parfémům nesvědčí ani vysoká teplota, flakon by neměl být na místě, kde je více jak dvacet stupňů celsia. Jako dobrá ochrana poslouží původní krabička.
Parfém aplikujeme na tělo (toaletní vodu i na oděv) nejlépe na dobře prokrvená místa – krk, zápěstí, loketní jamky. Tolik říká obecné pravidlo. Jsou však také vůně, které voní jinak na kůži a jinak na oblečení. Klasický, kvalitní parfém se však obyčejně používá na tělo. Při používání parfémů je dobré se řídit zlatým pravidlem, že méně je někdy více. Navíc je třeba mít na paměti, že člověk si na svůj parfém zvyká a po nějakém čase ho na sobě už necítí, to ovšem neplatí pro okolí. Je také vhodné vyvarovat se užívání více parfémů najednou, aby nevznikl disharmonická paskvil. Někdy však platí i opak. Někteří producenti nabízejí navzájem se doplňující parfémy, aby si s nimi uživatel sám pohrál a vymyslel vlastní sestavu. Příkladem je řada DKNY a její Lavender, Wenge, Jasmine a Labdanum.